Měla jsem z toho zvláštní pocit

Na Srí Lance není otevření nového obchodu jen obchodní událostí. Je to velký den plný symbolů, tradic a přání všeho dobrého.

Při vstupu do obchodu se rozdělá oheň a na něj se postaví hrnec s mlékem. Všichni čekají na jediný okamžik – až začne mléko vařit a přeteče přes okraj. Právě přetékající mléko je symbolem hojnosti, prosperity a přání, aby se stejně dařilo i novému obchodu.

Poté přicházejí buddhističtí mniši, kteří zpěvem starobylých manter žehnají majitelům i celému místu. Zapálí se olejová lampa jako symbol světla, moudrosti a dobré cesty životem. Vedle ní stojí socha Buddhy ozdobená čerstvými květinami a ovocem – poděkování za vše dobré a prosba o klid, štěstí a dostatek.

Měli jsme to štěstí být u toho.

A protože první zákazník má podle místních tradic přinést obchodu dobré znamení, rozhodli jsme se, že nakoupíme jako úplně první.

Jenže ten nákup nebyl pro nás.

Za peníze z dobrovolných příspěvků z mých cestovatelských přednášek – a díky příspěvku paní Zdeničky – jsme naplnili tašky základními potravinami a dalšími potřebnými věcmi.

A místo abychom si je odnesli domů, předali jsme je chudým dětem a jejich rodině.

Měla jsem z toho zvláštní pocit.

Obchod dostal své první zákazníky, podle místních tradic dobré znamení do začátku a zároveň první utržené peníze. 2 rodiny, které si podobný nákup často nemůžou dovolit, dostali pomoc. A já jsem si uvědomila, že někdy stačí spojit dvě krásné věci dohromady – místní tradici a lidskou solidaritu.

Možná právě tak vypadá opravdová hojnost.

Nejen když přeteče hrnec s mlékem, ale hlavně když se člověk rozhodne, že o své štěstí a možnosti se podělí s někým, kdo jich má mnohem méně.

A za to patří jedno velké poděkování všem, kteří na mých přednáškách přispívají. Protože i díky vám vznikají příběhy, které mají skutečný smysl.