Někdy stačí věřit jednomu dítěti...

Na okraji jedné srílanské vesnice žije rodina, kterou navštěvujeme už druhým rokem.

Tatínek je po úrazu invalidní a pracovat už nemůže. Veškerá starost o rodinu tak zůstala na mamince. Každé ráno si připraví pár druhů ovoce a zeleniny a jde je prodávat k silnici. Někdy prodá skoro všechno, jindy se večer vrací téměř se stejným zbožím, s jakým ráno odcházela. Takový je život. Nikdo dopředu neví, jaký den právě bude.

Mají dvě dcery.

Když jsem se té starší před lety zeptala, čím by chtěla být, odpověděla bez jediného zaváhání:

"Chci být soudkyní."

Na malou dívku z chudé rodiny to znělo jako obrovský sen. Ale ona ho říkala s takovou jistotou, že jsem jí uvěřila.

A víte co?

Dnes už nebyla doma.

Díky výbornému prospěchu získala stipendium a odešla studovat do Kandy. Když jsem to slyšela, měla jsem obrovskou radost. Protože právě vzdělání je často jedinou cestou, jak se z koloběhu chudoby dostat.

Doma tak na nás čekala maminka, tatínek a mladší dcera.

Ani tentokrát jsme nepřišli s prázdnou. Díky vašim příspěvkům z cestovatelských přednášek jsme přivezli tašku plnou potravin, které rodině zase na nějaký čas uleví.

A tentokrát jsme vezli ještě něco navíc.

Paní Věra si během jedné z mých přednášek zapamatovala právě příběh těchto dvou děvčat. Pří mé návštěvě v Česku mi napsala, že by jim ráda pořídila školní potřeby.

A tak jsem je mohla předat.

Možná jsou to pro někoho jen pastelky, propisky nebo penál.

Ale pro dítě, které se chce učit a jehož rodiče počítají každou rupii, znamenají mnohem víc. Znamenají, že někde na druhém konci světa existuje člověk, který věří v jeho budoucnost.

Když jsem odcházela, přemýšlela jsem nad tím, jak zvláštní cesty si někdy dobro hledá.

Paní Věra ještě nikdy nevynechala žádnou z mých přednášek.

O několik měsíců později držela malá srílanská školačka v rukou nové školní potřeby.

A mezi nimi byla tisíce kilometrů dlouhá cesta, kterou spojila obyčejná lidská laskavost.

Děkuji, paní Věro. A děkuji všem, kteří pomáháte. Protože někdy nemusíme změnit celý svět. Stačí pomoci jedné rodině. A někdy právě v ní vyrůstá budoucí soudkyně.